Výzkum, z kterého vychází program Colonix

Že program Colonix je tak účinný, není náhodou. Složky programu (speciální kombinace bylinek) byly vybrány a pozorně skombinovány na základě rozsáhlého vědeckého výzkumu. Navíc se tyto bylinky již tradičně používaly celá staletí k pravidelné, bezpečné a účinné očistě těla. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) čtyři miliardy lidí - což představuje 80 % světové populace - užívají léky na bázi bylinek pro některé aspekty prvotní péče o zdraví. Následuje několik významných poznatků z výzkumu, které poskytují informace o každé ze složek, nacházejících se v programu Colonix.

Colonix^® pro střevní očistu

Jitrocel indický (Plantago ovata) obal semen

Obal semen jitrocele indického, skládajícího se ze zralých semen anebo epidermy, pocházejí z rostliny Plangago ovata, vyskytující se v Indii, Afghánistánu, Íránu, Izraeli, severní Africe, Španělsku a na Kanárských ostrovech.¹ Pěstuje se v Indii a v sousedních zemích a také v Brazílii a v Arizoně.² Obal semen jitrocele indického se používá zejména k odstranění zácpy a syndromu dráždivého střeva, avšak současný výzkum naznačuje, že může pomoci i při snižování hladiny cholesterolu.³

K čemu se používá: Bylinkové "lepidlo" - pallium - se používá k promaštění a uklidnění zažívacího traktu.⁴ Psyllium má schopnost zvětšit svůj objem po absorbování tekutiny ve střevech, čímž vzniká gumovitá, želatinová hmota, která promaže stěny střev a podporuje střevní peristaltiku a defekaci.⁵ Protože psyllium přispívá k tomu, že se formuje měkká stolice, snižuje svědění, krvácení, bolest a jiné symptomy hemoroidů, zácpy a jiných střevních poruch.⁶ Psyllium se v medicíně používá i proti průjmu, špatnému (kyselému) trávení, žaludečním a dvanácterníkovým vředům a uretritidě (zánět močové trubice).⁷

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Odborníci považují psyllium za jedno z nejbezpečnějších doposud známých laxativ zejména proto, že funguje jako mnoho typů potravin bohatých na vlákninu. Studie uskutečněné na lidech i zvířatech dokazují, že psyllium je aktivní laxativum a má schopnost snižovat cholesterol a krevní tlak a podporuje vykašlávání.⁸ Předběžné studie také naznačují, že je účinné také při regulaci diabetu. V jedné z mnoha studií s 18 účastníky se při užití psyllia před snídaní a večeří značně snížil typický nárůst koncentrace glukózy a inzulínu, jaký se vyskytuje u lidí s diabetem typu 2 (diabetici, kteří nejsou závislí na přísunu inzulínu).⁹ Doposud se to nepodařilo verifikovat žádnými vhodnými studiemi. Avšak mnozí herbalisté poukazují na to, že psylllium může nepřímo pomoci snížit riziko rakoviny střev tím, že zvětšuje množství stolice, přičemž mají toxiny menší přímý kontakt se střevní tkání. Mimo jiné přinesly studie tyto¹⁰ významné výsledky:

Denní příjem 7 gramů psyllia značně snížil fekální žlučové kyseliny, které souvisí s kolorektální rakovinou.
Léčba psylliem snížila počet případů krvácení u 50 pacientů s hemoroidy.
V dvojité slepé studii kontrolované placebem se sérum cholesterol a LDL cholesterol snížil u pacientů, kteří užívali 5,1 gramů obalu semen jitrocele indického dvakrát denně během 26 týdnů.
Při léčení psylliem (3-6 gramů denně) ve dvojité slepé studii kontrolované placebem s 80 pacienty se syndromem dráždivého střeva se v léčené skupině ukázalo celkové zlepšení o 82 %.

Poznámka: Při užití psyllia je zapotřebí zajistit dostatečný příjem vody, aby se předešlo zácpě a zajistilo se vyprazdňování střev. Psyllium se má užívat 1 až 2 hodiny po užití jiných léků.

Bibliografie:
1.PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 657.
2. Ibid.
3. Armstrong, David. Herbs That Work (Bylinky, které jsou účinné), Ulysses Press, ^©2001, str.120.
4. Tillotson, Alan Keith. The One Earth Herbal Sourcebook (Jedna planeta, Vše o bylinkách), Twin Streams Health/Kensignton Publishing Corp, ^©2001, str.79.
5. Peirce, Andrea. The American Pharmaceutical Association Practice Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str.521.
6. Ibid.
7. Bown, Deni. The Herb Society of America (Nová encyclopedie bylin a jejich použití – Americká společnost pro bylinky) New Encyclopedia of Herbs & Their Uses, DK Publishing, Inc., ^©2001, str. 323.
8.PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 657.
9. Peirce, Andrea. The American Pharmaceutical Association Practice Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 522.
10. Ibid.
11.PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 658-659.

Lněné semínko (Linum usitatissimum)

Len se pěstuje celosvětově, protože má mnohostranné použití. V medicíně se používá suché zralé semeno lnu. Čeleď lnovitých rostlin zahrnuje více než 200 druhů jednoletých rostlin a trvalek.¹

Jak se používá: Lněné semínko se používá při léčbě střevních problémů, jako jsou chronická zácpa, dráždivé střevo, divertikulitida a střevo narušené nadměrným používáním a zneužíváním komerčních laxativ.² Po strávení se objem lnu zvětší, což napomáhá nastartovat střevní peristaltiku.³ Navíc reguluje zažívací trakt, aby absorboval až do osmkrát svoji vlastní hmotnost z vody, čímž pomáhá urychlit přechod strávené hmoty skrze střeva. Existuje i náznak, že v procesu postupu skrze střeva dokáže na sebe navázat toxiny a odstranit je z těla ven.⁴ I když je to méně známé, usuzuje se, že lněné semínko má i protizánětlivé, protirakovinné vlastnosti a účinky a chrání také srdce.⁵

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Mnohé studie dokázaly, že len má příznivý účinek na lidský trávicí systém, ale má i ověřený vliv na snížení cholesterolu a ochraňuje srdce. V jedné ze studií lněné semínko výrazně snížilo hladiny sérum a LDL cholesterolu.⁶ Jiná studie podtrhla jeho schopnost snížit sérum lipidy a zpomalit srážlivost.⁷ Výzkum potvrdil i účinnost lněného semínka při léčbě zánětlivých onemocnění, jako je např. revmatoidní artritida. Jedna studie zjistila redukci artritických cytokinů až o 31%.⁸

Poznámka: Současně s užíváním lněných semínek je potřebné pít dostatečné množství vody, aby se předešlo zácpě a podpořilo se vyprazdňování.

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:103.
2. Armstrong, David. Herbs That Work (Bylinky, které jsou účinné), Ulysses Press, ^©2001, str. 51.
3. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 329.
4. Ibid.
5. Ibid.
6. Ibid.
7. Ibid.
8. Ibid.

Fenykl obecný (Foeniculum vulgare) semeno

Příbuzný petrželi a mrkve – fenykl - pochází ze středomořské oblasti, kde i nyní roste volně. Dnes se pěstuje jako rostlina na semena v mírných podnebích Evropy a Asie.¹ Nejčastěji se v medicíně používá při zažívacích problémech, nadýmání a v případech nedostatečné chuti k jídlu.

K čemu se používá: Fenyklové semeno pomáhá zažívacímu traktu zbavit se hlenu a podporuje úlevu při nadýmání.² Ve vyšších koncentracích prokazuje i antispasmodický účinek, ověřené účinky jsou i při utišení křečí a záchvatovitých stavů gastrointestinálního traktu.³ Semena se doporučuje žvýka, jestliže pociťujeme žaludeční nevolnost, poruchu trávení a pálení žáhy.⁴ Čaj ze semen fenyklu se může použít při léčení dětských kolik.⁵

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Fenyklová semena obsahují anetol a fenchon, které při laboratorních testech rozložily sekrece v dýchacím systému.⁶ Tyto dva komponenty semen jsou pro medicínu nejhodnotnější. Anetol je antispasmodikum a ulevuje při křečích. Fenchon stimuluje chuť k jídlu.⁷

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:15.
2. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 69.
3. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 317.
4. Foster, Steven and Hobbs, Christopher. Peterson Field Guides: Western Medicinal Plants and Herbs (Petersonův průvodce loukami: Medicinální rostliny a bylinky západu), Houghton Mifflin Company, ^©2002, str. 125.
5. Ibid.
6. Armstrong, David. Herbs That Work (Bylinky, které jsou účinné), Ulysses Press, ^©2001, str. 47.
7. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:15.

Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra) koreň

Lékořice pochází z jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie.¹ Roste divoce v mnoha evropských zemích a na Středním východě. V lékařství se používá jenom kořen rostliny, čerstvý anebo sušený. Nejčastěji se používá při léčení zánětů sliznice a na úlevu při kašli.²

K čemu se používá: Lékořice má protizánětlivé, protivředové účinky, je expektorant, antiplatelet a má antifungální a antibakteriální vlastnosti.³ Má dlouhou historii úspěšného použití při léčbě žaludečních vředů.⁴ Může být účinná i při léčbě řady infekčních onemocnění. V současnosti se lékořice používá jako součást léků proti rýmě a chřipce, bronchitidě a při léčbě hormonálních poruch, jako jsou klimakterium a předmenstruační syndrom (PMS).⁵

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Dva hlavní prvky lékořice jsou glycyrizin a flavonoid. Předběžná studie zjistila, že žvýkatelné tabletky lékořice obsahující glycyrizin byly při léčbě a udržování výsledků léčby žaludečních vředů účinné přesně tak jako jiné účinné léky určené k blokování žaludeční kyseliny.⁶ Výzkum dále naznačuje, že deglycyrizovaná lékořice by mohla stimulovat přirozené obranné mechanismy, které předcházejí vzniku vředů tím, že zvyšuje počet slizotvorných buněk v zažívacím traktu, čímž zlepšuje kvalitu sliznice, prodlužuje životnost střevních buněk a posíluje mikrocirkulaci v gastrointestinální sliznici.⁷

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:140.
2. Ibid.
3. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 511.
4. Ibid.
5. Ibid.
6. http://www.raleys.com/cfapps/healthnotesra/healthnotes.cfm?org=raleys&ContentID=2122006#Constituents
7. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 102.

Aloe Vera (Aloe barbadensis/capensis/vera)

Z původního místa výskytu ve východní a jižní Africe se aloe přestěhovala do Ameriky. Dnes se pěstuje hlavně v subtropických oblastech USA a na souostroví Západní Indie.¹ Listy rostliny aloe obsahují medicinální látky, které se používají jako silné projímadlo a při hojení ran.²

K čemu se používá: Aloe je pravděpodobně nejznámější pro svou schopnost léčit popáleniny, je to však i silné laxativum, které lehce stimuluje střeva.³ Dále má astringentní, změkčovací, antifungální, antibakteriální a antivirální vlastnosti. Při vnějším použití léčí popáleniny a podporuje regeneraci buněk.⁴ Pokud je použita vnitřně, pomáhá snížit cholesterol, redukuje záněty, uklidňuje podráždění žaludku a funguje jako laxativum.⁵

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Klinické zkoušky naznačují, že aloe vera pomáhá při častějším vyprazdňování, stolice je měkčí a vytváří menší závislost na projímadlech.⁶ Jiná studie zjistila, že popáleniny, které byly léčené gelem aloe vera, se lépe hojily.⁷

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:6.
2. Ibid.
3. Armstrong, David. Herbs That Work (Bylinky, které jsou účinné), Ulysses Press, ^©2001, str. 3.
4. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 89.
5. Ibid.
6. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 17.
7. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 19.

Pektin grapefruitu

Grapefruit obsahuje pektin, rozpustnou vlákninu, která se získává z dužiny a slupky ovoce a vytváří v zažívacím traktu materiál podobný želatině.¹ Zdravotníci se shodují v tom, že pektin grapefruitu je hypercholesterolemický. Jeví se být stejně efektivní anebo ještě lepší než většina léků předepisovaných na snížení cholesterolu.² Výzkumníci také zjistili, že grapefruitový pektin snižuje ateromatózní nánosy.³

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: V jedné studii byl morčatům podáván grapefruitový pektin, což jim snížilo cholesterol o 40 % během šesti týdnů.⁴ V jiných studiích se zjistilo u zvířat, která dostávala stravu s vysokým obsahem cholesterolu a současně grapefruitový pektin, 24% zúžení cév, zatím co u zvířat, kterým byla podávána pouze strava bohatá na cholesterol, se cévy zúžily o 45 %.⁵ Pokusy na lidech, kteří byli hypercholesterolemičtí, ukázaly, že lidem, kteří užívali grapefruitový pektin a žádné jiné prostředky na snížení cholesterolu a ani jinak nezměnili svůj životní styl, se značně snížil celkový i LDL cholesterol, a současně se jim zvýšila hladina HDL cholesterolu.⁵

Bibliografie:
1. http://www.whfoods.com/genpage.php?tname=foodspice&dbid=25
2. http://www.lef.org/protocols/prtcl-049o.shtml
3. Ibid.
4. Ibid.
5. http://www.lef.org/protocols/prtcl-049o.shtml

Papája (Carica papaya) plod

Papája je ovoce pocházející z východní části Střední Ameriky a pěstovala se už dávno před příchodem Evropanů. Od 19. století se papája pěstuje ve všech tropických oblastech. Dnes jsou hlavními vývozci papáje Havaj a Jižní Afrika.¹ Papája je vynikajícím zdrojem antioxidantů, kromě toho obsahuje nejen vitamín E, ale i víc vitamínu A než mrkev a víc vitamínu C než pomeranč. Papája je také výborným zdrojem vápníku, draslíku, železa, B vitamínů a proteinů. Pro použití v lékařství jsou významné tyto živiny spolu s papainem. Papain je enzym, který pomáhá chemicky transformovat protein na různé aminokyseliny, které zahrnují arginin. Arginin ovlivňuje růstový hormon tak, že zvyšuje napětí svalů a snižuje tuk v těle.² Papája se dále používá proti pálení žáhy, poruchám trávení a při léčbě zánětlivých střevních onemocnění.³

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Výzkum dokazuje, že papain může být účinný v boji proti rakovině, protože rozkládá protein fibrin, který se nachází ve veškerých rakovinných buňkách. Takto může předejít metastázím a zpomaluje i růst buněk rakoviny prsu.⁴ PPacienti, kteří užívají enzymy papáje, se rychleji zotavují po operacích, záření a chemoterapii.⁴ Výzkum také dokazuje, že papája stimuluje chuť k jídlu a pomáhá při zažívání.⁵

Bibliografie:
1. http://www.innvista.com/health/foods/fruits/papayas.htm
2. Ibid.
3. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 105.
4. http://www.innvista.com/health/foods/fruits/papayas.htm
5. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 105.

Jilm plavý (Ulmus rubra) kůra

Původem z východní a střední části USA a východní Kanady, jilm plavý se vyskytuje zejména v Appalačských horách.¹ Vnitřek kůry jilmu plavého obsahuje látky, které jsou významné pro medicínu při léčbě zažívacích potíží, rýmy, bolesti hrdla a kožních ran.²

K čemu se používá: Jilm plavý se často používá k uklidnění a změkčení, hlavní význam má při léčbě podrážděné a zanícené sliznice hrdla a trávicího systému.³ Protože má vysoký obsah slizu, který při kontaktu s vodou pokryje povrch sliznic, často se používá právě pro tuto uklidňující vlastnost - např. při hemoroidech.⁴ Jilm plavý se používá i při léčbě průjmu a vředů.⁵ Další použití zahrnuje léčbu Crohnovy choroby, vředové kolitidy, divertikulózy a divertikulitidy a gastritidy.⁶

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Vnitřní kůra obsahuje sliz - směs polyuronidů, které odstraňují ze sliznic toxiny a pomáhají je uklidnit. Dalšími složkami jsou procyanidiny, škroby a taniny.⁷ Jilm plavý vlastně nebyl doposud dostatečně vědecky zkoumán, avšak používají ho severoameričtí Indiáni a používá se i v ajurvédské a tradiční čínské medicíně, což představuje značný neoficiální materiál ohledně jeho použití a účinků. Obsáhlá historie založená na klinickém použití naznačuje, že zdravotní stavy reagující na jilm plavý zahrnují: bolest v krku, kašel, mírné respirační potíže, gastritidu, vředy a jiné gastrointestinální problémy, průjem, rány, popáleniny, vřídky a jiné vnější kožní problémy. Zároveň změkčuje kůži.⁸

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:99.
2. Ibid.
3. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 737.
4. Ibid.
5. Mowrey, Daniel. The Scientific Validation of Herbal Medicine (Vědecké ověření herbální medicíny), Keats Publishing, ^©1986, str. 241.
6. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 109.
7. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:99.
8. http://www.dukehealth.org/HealthLibrary/DrugsAndHerbs/Herbs/SlipperyElm/#References-Section

Proskurník lékařský (Althea officinalis) koreň

Proskurník lékařský pochází patrně z Evropy a střední Asie a pravděpodobně se používal už celá tisíciletí. Pyl z příbuzného druhu rostliny se našel v neandertálském hrobě starém 60 000 let.¹ Dnes roste po celé Evropě a v mnoha oblastech Severní Ameriky. K lékařským účelům se používá kořen.

K čemu se používá: Proskurník lékařský zmírňuje podráždění, má protizánětlivé účinky a stimuluje imunitní systém, uklidňuje také sliznice.² Pomáhá tělu při odstraňování nadměrného množství vody a hlenu, uklidňuje a hojí pleť, sliznice a jiné tkáně. Používá se při léčbě zánětů močového měchýře, při zažívacích potížích, střevních poruchách a při problémech s ledvinami.³

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: VVýzkumem se zjistilo, že vysoký obsah slizu v proskurníku lékařském prokazuje hypoglykemickou aktivitu u myší, které nemají cukrovku.⁴ Navíc se také zdokumentovala antimikrobiální aktivita proti bakteriím Pseudomonas aeruginosa, Proteus vulgaris a Staphylococcus aureus.⁵

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:90.
2. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 556.
3. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 103.
4. http://www.traditionalmedicinals.com/index.php?id=108&findall=marshmallow
5. Ibid.

Rebarbora (reveň) lékařská/dlanitá (Rheum officinale/palmatum) koreň

Rebarbora dlanitá (Rheum palmatum), která je pro lékařské účely nejvhodnější, je rostlina původem ze západní Číny a východního Tibetu. Rebarbora lékařská (Rheum officinale) se momentálně ve světě pěstuje pouze v zahradách v zemích s mírným podnebím.¹ EExistuje i rebarbora vlnitá (Rheum rhabarbarum) a rebarbora pontická (Rheum rhapositum/rhaponticum). Toto jsou zahradní odrůdy, které se používají především pro kuchyňské účely.² V medicíně se používá pouze hlavní kořen rebarbory a musí být aspoň tříletý, i když se tvrdí, že šest až deset let staré kořeny jsou nejúčinnější.³

K čemu se používá: Rebarbora je známá jako mírné laxativum. Je speciálně vhodná pro děti právě proto, že má tak mírné účinky.⁴ Navíc rebarbora podporuje při trávení vylučování ve střevech a žaludku a stimuluje tak peristaltiku, a současně zvyšuje obsah vody i elektrolytů ve stolici.⁵ Je o ní známo, že bojuje proti infekcím a pomáhá odstranit červi ze střev. Zlepšuje funkci žlučníku a podporuje hojení vředů dvanácterníku. Pomáhá i při léčení zácpy.⁶

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Hlavní složky kořenu rebarbory jsou antrachinónové glykozidy zahrňující rhein, physcion, emodin, chrysophanol a aloe-emodin. Každý z nich má laxativní účinek.⁷ Nacházejí se v něm i taniny, flavonoidy, škroby a calcium oxalát.⁸

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:142.
2. Armstrong, David. Herbs That Work (Bylinky, které jsou účinné), Ulysses Press, ^©2001, str. 128.
3. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:142.
4. Mowrey, Daniel. The Scientific Validation of Herbal Medicine (Vědecké ověření herbální medicíny), Keats Publishing, ^©1986, str. 171.
5. Armstrong, David. Herbs That Work (Bylinky, které jsou účinné), Ulysses Press, ^©2001, str. 128.
6. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 107.
7. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:142.
8. Ibid.

Vojtěška (Medicago sativa)

Tato rostlina pocházející z oblasti Středomoří se dnes pěstuje po celém světě.¹ Pro lékařské účely se může použít celá kvetoucí rostlina a taktéž klíčící smena.²

K čemu se používá: Vojtěška alkalizuje tělo a pomáhá při detoxikaci. Funguje jako diuretikum, má protizánětlivé a antifungální účinky. Snižuje cholesterol, vyrovnává hladinu cukru v krvi a podporuje funkci hypofýzy.³ Používá se při léčbě anemie, artritidy, vředů, při poruchách srážlivosti krve a při problémech trávicího systému.⁴ Vojtěška, která je neuvěřitelně výživnou bylinou, má i antirevmatické účinky.⁵ Je také antilipidemická a projevuje prolakitin-inhibitující účinky.⁶

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: JJedna ze studií na diabetických myších potvrdila, že vojtěška projevuje účinky snížení hladiny cukru v krvi.⁷ Podle jiné studie vyléčilo derivativum vojtěšky kožní poranění morčat infikovaných houbou Trichophyton mentagrophytes. Podobný výzkum ukázal, že rostlina byla efektivní při léčbě kandidózy.⁸

Bibliografie:
1. PDR For Herbal Medicines (Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 11.
2. Ibid.
3. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 88.
4. Ibid.
5. Mowrey, Daniel. The Scientific Validation of Herbal Medicine (Vědecké ověření herbální medicíny), Keats Publishing, ^©1986, str. 2.
6. PDR For Herbal Medicines (Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 11.
7. Ibid.
8. Ibid.

Guarová guma (Cyamopsis tetragonoloba)

Guarová guma pochází z Indie, Austrálie, Jižní Afriky a USA a je původní rostlinou indického subkontinentu.¹ K lékařským účelům je možné použít celou rostlinu.²

K čemu se používá: Guarová guma je speciálně užitečná pro regulaci zažívání a v případech průjmu.³, ⁴ Její schopnost zvětšovat svůj objem je užitečná i pro vytvoření pocitu sytosti.

Bibliografie:
1. PDR For Herbal Medicines (Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 418.
2. Ibid.
3. PDR For Herbal Medicines (Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 419.
4. http://www.answers.com/topic/antidiarrhoeal?hl=guar&hl=gum

Máta peprná (Mentha peperita) listy

Máta peprná, poprvé identifikovaná v Anglii v roce 1696, je bylina běžně používaná v lékařství.¹ V lékařství se používají pouze listy, které jsou často součástí farmaceutických výrobků.²

K čemu se používá: Máta peprná zvyšuje kyselost v žaludku, čímž přispívá k lepšímu trávení.³ Má mírný anestezující účinek na sliznice a gastrointestinální trakt.⁴ Je užitečná při léčbě průjmu, poruch zažívání, syndromu dráždivého střeva, nevolnosti, nechutenství a křečí.⁵ Je velice oblíbená i pro svoje antizánětlivé, antivředové a antimikrobiální účinky a je bezpečným stimulantem.⁶ Často tvoří součást bylinných léčiv a směsí, protože její aromatické vlastnosti je činí přijatelnějšími a lépe stravitelnými a vlastně zvyšuje asimilaci těchto směsí v těle a zároveň jejich použití pro hlavní orgány těla.⁷

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Mnohé studie poukázaly na lékařskou hodnotu máty peprné. V jedné ze studií – dvojitá, slepá, randomizovaná a kontrolovaná placebem – dostávali pacienti s nevředovou dyspepsií bylinné léčivo, které se skládalo z oleje máty peprné a kmínu. Primární i sekundární analýzy naznačily, že výsledek byl lepší při použití směsi oleje máty a kmínu.⁸ Jiná studie zjistila, že u pacientů užívajících mátu ubyly křeče, když jim byly provedeny klystýry s bariem.⁹ Ukazuje se také, že máta může pomoct při odstranění žlučových kamenů. V nekontrolované studii s 31 pacienty se u 73 % pacientů kameny rozpustily v případech pravidelného užívání derivativa máty.¹⁰

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:16.
2. Ibid.
3. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 106.
4. Ibid.
5. Ibid.
6. Mowrey, Daniel. The Scientific Validation of Herbal Medicine (Vědecké ověření herbální medicíny), Keats Publishing, ^©1986, str. 72.
7. Mowrey, Daniel. The Scientific Validation of Herbal Medicine (Vědecké ověření herbální medicíny), Keats Publishing, ^©1986, str. 103.
8. PDR For Herbal Medicines (Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 629.
9. Ibid.
10. Ibid.

Medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi) listy

Medvědici lékařskou, která roste v severní Evropě, v Alpách, severní Asii a Severní Americe, je možné najít ve světlých, suchých, borovicových a modřínových lesích, v oblastech se zakrnělými keři, v močálech a v horách mezi kosodřevinou.¹ V medicíně se používají pouze listy, a to buď jemně nasekané anebo nahrubo pomleté.²

K čemu se používá: Tradičně se medvědice lékařská používala na vyléčení infekcí močových cest.³ Je silným antibiotikem, diuretikem a má zároveň vysoký podíl astringentních taninů.⁴ Je vhodná na léčení poruch sleziny, jater, pankreatu a tenkého střeva a užitečná i proti infekcím močového měchýře a ledvin a poruch prostaty.⁵ Má také antimikrobiální vlastnosti.⁶

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Medvědice lékařská prokázala ve dvojité, slepé, randomizované studii profylaktický účinek na opakující se zánět močového měchýře. U žádného z pacientů, kteří užívali doplněk obsahující medvědici lékařskou, se zánět neopakoval, zatímco 23 % pacientů, kteří užívali placebo, se zánět znovu vrátil.⁷ Další studie na potkanech dokázala diuretický účinek medvědice lékařské.⁸ Jeví se, že pro medicínu nejzávažnější složkou je arbutin, který, jakmile ho tělo zpracuje na hydrochinon, funguje jako silný dezinfekční prostředek.⁹

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:24.
2. Ibid.
3. Armstrong, David. Herbs That Work (Bylinky, které jsou účinné), Ulysses Press, ^©2001, str. 151.
4. Ibid.
5. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 111.
6. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 848.
7. Ibid.
8. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 849.
9. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:24.

Paranil™

Ořešák černý (Juglans nigra) obal/slupka

Ořešák černý se nachází v mnoha oblastech USA. Obal obsahuje mnohé aktivní složky, nejdůležitější jsou juglon, taniny a jód.¹

K čemu se používá: Obal ořechu černého používali Asiaté a některé kmeny amerických Indiánů k odstranění různých druhů střevních červů.² Toto bylinné léčivo pomáhá i při trávení, funguje jako laxativum a má ověřený účinek při léčení modřin, houbových infekcí, herpetu, kožní alergie (poison ivy) a bradavic.³ Všeobecně funguje jako silný antihelmitický lék, laxativum a tonikum.⁴

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Výzkumem se prokázalo, že aktivní látka juglon se chová antifungálně vůči kvasinkám Candida albicans.⁵ Studie na 160 potkanech naznačuje, že slupka černého ořechu může mít antitumorové vlastnosti, speciálně při léčení rakoviny střev.⁶ VV kontrolované a slepé studii měl juglon i mírný sedativní účinek na myši.⁷

Bibliografie:
1. http://www.drclark.net/info/blackwalnut.pdf
2. http://www.viable-herbal.com/singles/herbs/s130.htm
3. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 90.
4. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 142.
5. Ibid.
6. Ibid.
7. Ibid.

Pelyněk pravý (Artemisia absinthium) v práškové formě

Pelyněk pravý roste v mnohých částech Evropy, v severní Africe a částech Asie a Severní a Jižní Ameriky.¹ V lékařství se používají hlavně vzdušné kořeny a listy. Často se používá k vypuzení parazitů, spolu s obalem ořechu černého.²

K čemu se používá: Pelyněk pravý stimuluje chuť k jídlu a hojí rány. Má i protirakovinné a antiparazitické účinky.³ Používá se při léčení nechutenství a při poruchách jater, žlučníku, trávení a při cévních poruchách.⁴

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Výzkum naznačuje, že složky pelyňku pravého pomáhají vypudit paraziti tím, že volnými radikály poškodí membránu parazitů.⁵ Jiné studie vyvodily, že pelyněk pravý může být při léčbě malárie efektivní stejně jako chinin.⁶ Další studie zjistila, že pelyněk pravý byl stoprocentně účinný při odstranění malarických parazitů z těla.⁷

Bibliografie:
1. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 894.
2. Ibid.
3. Ibid.
4. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 112.
5. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 895.
6. Ibid.
7. Ibid.

Pau D’Arco/Lapacho (Tabebuia heptaphylla) prášková forma

Rostlina Pau D’Arco/Lapacho roste od severního Mexika po severní Argentinu.¹ V lékařství se používá pouze její vnitřní kůra.

K čemu se používá: Pau D’Arco/Lapacho je dobře známé pro svoje antibakteriální a antivirální vlastnosti.² Pročišťuje krev, je vhodným způsobem léčby při různých typech infekcí a pomáhá při zánětlivých střevních onemocněních, tumorech a vředech.³ Pomáhá také zlepšit fungování jater.⁴

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Klíčovou složkou v Pau D’Arco/Lapacho je lapachol. Co se týká ničení rakovinných buněk, studie lapacholu vypadají nadějně.⁵ Kůra Pau D’Arco/Lapacho se používá i na léčbu houbových infekcí, kvasinkových infekcí, kuřáckého kašle, bradavic a akné.⁶ Několik klinických studií poukázalo na antimikrobiální vlastnosti mnohých aktivních fytochemikálií přítomných v rostlině Pau D’Arco/Lapacho. Tyto reagovaly vůči bakteriím, houbám a kvasinkám včetně Candida, Staphylococcus, Streptococcus a také vůči tuberkulóze, zápalu plic a dyzentérii.⁷ Byly potvrzeny i antiparazitické reakce vůči různým parazitům (včetně malárie, schistozómy a trypanozómy).⁸

Bibliografie:
1. http://www.answers.com/pau%20d'arco
2. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 105.
3. Ibid.
4. Ibid.
5. http://www.herbalremedies.com/paudarco.html
6. Ibid.
7. http://www.rain-tree.com/paudarco.htm
8. Ibid.

Dýně obyčejná (Cucurbita pepo) semeno

Dýně obyčejná, pocházející ze Střední a Severní Ameriky, dnes už jen zřídka roste ve volné přírodě. Pěstuje se hlavně v mírném podnebí Severní Ameriky.¹ V lékařství se používají pouze její semena, suché anebo pražené.²

K čemu se používá: Semena dýně se používají k léčbě poruch prostaty a podrážděného močového měchýře.³ V tradiční asijské medicíně se semena používala i na léčbu červů a cukrovky.⁴ Jeví se, že semena mají také protizánětlivé účinky.⁵

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Mastný olej dýňového semene obsahuje kyselinu linoleickou, která podporuje zdravé fungování prostaty a snižuje možnost infekce a dráždění močového měchýře.⁶ Komplementární a alternativní zdravotníci používají dýňová semena na vypuzení střevních parazitů, hlavně tasemnice.⁷

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:133.
2. Ibid.
3. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 106.
4. Armstrong, David. Herbs That Work (Bylinky, které jsou účinné), Ulysses Press, ^©2001, str. 124.
5. Ibid.
6. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:133.
7. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 664.

Hřebíček vonný (Syzygium aromaticum) prášek z pupenů

KHřebíček vonný je strom, který pochází z Moluckých ostrovů v Indonésii.Tyto ostrovy byly v minulosti považované za součást slavných Kořeninových ostrovů. Hřebíček vonný roste i v afrických zemích - v Mosambiku, Tanzanii a na Madagaskaru.¹ Pupeny květů a jejich stonky se používají v lékařství, často jemně pomleté.²

K čemu se používá: Hřebíčky se nejčastěji používají jako lokální anestetikum v zubním lékařství.³ Mají také antiseptické a antiparazitické vlastnosti a mohou fungovat jako pomoc při problémech s trávením.⁴

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Hřebíčky obsahují až do 22 % těkavého oleje, který je účinný při léčbě lokálních bolestí.⁵ Vysoký obsah těkavého oleje hraje roli i jako pomocník při trávení a dodává hřebíčku antispasmodické a antibakteriální vlastnosti.⁶ Předklinická hodnocení naznačují, že hřebíčky jsou užitečné při léčbě onemocnění, jako jsou viry, kandida, různé bakteriální a prvokové infekce a na odstranění červů.⁷

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:71.
2. Ibid.
3. Armstrong, David. Herbs That Work (Bylinky, které jsou účinné), Ulysses Press, ^©2001, str. 28.
4. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 94.
5. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:71.
6. Ibid.
7. http://www.herbalremedies.com/cloves.html

Kapraď samčí (Dryopteris filix-mas) prášek z kořene

Kapraď samčí roste ve všech státech západních USA a v severovýchodní části Severní Ameriky.¹ Kořeny se používají pro medicinální účely.²

K čemu se používá: Kořen kapradě samčí je jedním z nejúčinnějších dodnes známých léků proti tasemnici. Oleoresin paralyzuje svaly červa, takže se nemůže zachytit na stěny střev.³ Je účinný také proti jiným střevním parazitům, jako jsou různé typy tasemnice a motolice.⁴

Bibliografie:
1. Foster, Steven and Hobbs, Christopher. Peterson Field Guides: Western Medicinal Plants and Herbs (Petersonův průvodce loukami: Medicinální rostliny a bylinky západu), Houghton Mifflin Company, ^©2002, str. 377.
2. Ibid.
3. http://www.herbalremedies.com/malefern.html
4. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 542.

Grapefruit (Citrus paradisi) extrakt ze semene

Extrakt ze semene grapefruitu (známý i pod zkratkou GSE) je významným pomocníkem v boji proti infekcím. Jako první ho používali farmáři pro zpomalení růstu plísní na svém nářadí. Průmysl výživových doplňků se začal zajímat o GSE na základě tvrzení, že GSE by mohlo pomoci v boji proti lidským infekcím, a tak se výrobky na bázi výtažku z grapefruitu začali objevovat v prodejnách zdravé výživy. Někdy se GSE označuje jako extrakt z citrusových semen.¹

K čemu se používá: Grapefruitové semeno se používá na léčbu vaginálních kvasinkových infekcí způsobených candidou a efektivní je i používání na odstranění streptokoků, stafylokoků, salmonely, bakterie E.coli, chřipky, parazitů, herpetu, houbových onemocnění a turistického průjmu.² Existují také určité náznaky, že extrakt z grapefruitových semen pomáhá hojit i vředy.³

Bibliografie:
1. http://www.herbalremedies.com/grapefruit.html
2. Ibid.
3. http://my.webmd.com/content/article/106/108060.htm

Helonias Dioca (Chamaelirium luteum) kořen

Tato trvalka pochází ze Severní Ameriky a roste na východ od řeky Mississippi.¹ V lékařství se používají jen kořeny a pakořeny.²

K čemu se používá: Zatímco v současnosti se používá k léčbě jak menstruačních problémů, tak i problémů s prostatou, některé domorodé kmeny severoamerických Indiánů tuto rostlinu používali jako všelék na kašel, koliky, žaludeční problémy, střevní červi, horečky a bolest.³ Používá se také jako diuretikum a pomáhá při vypuzení červů ze střevního systému. Má schopnost stimulovat chuť k jídlu a přinést úlevu v případech nevolnosti a zvracení během těhotenství.⁴

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Na základě výzkumu se potvrdilo, že kořen rostliny helonias dioica obsahuje steroidní saponiny, což vysvětluje jeho schopnost ovlivňovat hormonální reakce těla.⁵

Myrhovník pravý (Commiphora molmol) míza

Stromy myrhovníku pravého rostou v severovýchodní Africe a na Arabském poloostrově.¹ Pouze míza – což je světle žlutobílá tekutina – se suší a používá v lékařství.²

K čemu se používá: Myrha funguje jako antiseptikum, dezinfektant, expectorant a dezodorant.³ Stimuluje imunitní systém a zároveň zpevňuje a stimuluje slizniční tkáň.⁴ Při vnitřním užití údajně přináší úlevu od plynatosti, špatného trávení, vředů a při ucpání nosu a bronchií.⁵

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Studie naznačují, že při kontaktu s pokožkou myrha pomáhá zvýšit počet bílých krvinek, které bojují proti infekcím.⁶ Studie s hlodavci naznačují, že myrha má i protizánětlivé vlastnosti, snižuje horečky, stimuluje imunitní systém, potlačuje bolest a pravděpodobně i snižuje hladinu cukru v krvi.⁷

Bibliografie:
1. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou) (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 449.
2. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:97.
3. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 104.
4. Ibid.
5. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou) (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 449.
6. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:97.
7. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou) (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 450.

Česnek kuchyňský (Allium sativum) prášek

FUž více než 5 000 let je česnek vysoce hodnocený pro svoje léčivé účinky a schopnost posílit organismus a dodat tělu energii.¹ V medicíně se používají pouze dužnaté stroužky česneku.

K čemu se používá: Česnek pomáhá tělu při detoxifikaci, chrání ho proti infekcím tím, že zlepšuje fungování imunitního systému, a je účinný při léčbě téměř každého onemocnění či infekce.² Je antihypertenzivní, antimikrobiální, antineoplastický a hypercholesterolemický.³ Specifickými potížemi, při kterých se používá česnek, jsou rýma, kašel, dermatofytóza, astma, střevní červi, horečka a poruchy trávení, žlučníku a jater.⁴

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Síra, která je součástí éterických, esenciálních olejů česneku, mu dodává silné dezinfekční vlastnosti a vytváří dobrou obranu proti smrtícím mikroorganismům v těle. Po strávení se vstřebá do krve a potom se rozšíří přes různé orgány těla.⁵ Výzkum naznačuje, že přítomnost alicinu a alyl sulfidu (aktivní složky česneku) úspěšně eliminuje střevní paraziti. Má stejný vliv na všechny paraziti – lhostejno zda jsou to škrkavky, roupy, tasemnice anebo měchovci.⁶ Česnek získal vysoké ohodnocení ve většině studií zabývajících se touto rostlinou, kterých bylo na celém světě uskutečněných více než 2 000.⁷

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 6:7.
2. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 97.
3. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, pp. 344-46 .
4. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou) (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 283
5. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 6:7.
6. Mowrey, Daniel. The Scientific Validation of Herbal Medicine (Vědecké ověření herbální medicíny), Keats Publishing, ^©1986, str. 230.
7. Armstrong, David. Herbs That Work (Bylinky, které jsou účinné), Ulysses Press, ^©2001, pp. 53-4.

Yzop lékařský (Hyssopus officinalis) list

Původem z jižní Evropy a oblastí s mírným podnebím v Asii, yzop se udomácnil v Severní Americe a pěstuje se na celém světě.¹ Listy, stonky a květy se používají v lékařství. Sbírají se během celého roku.

K čemu se používá: Yzop lékařský je známým antimikrobiálním prostředkem, je antihelmintický, antivirální a mírně spasmolytický.² Podporuje vypuzení hlenu z dýchacího systému, přináší úlevu při ucpaném nosu a odbourává plyny.³ O yzopu lékařském se také mluví, že je účinný při problémech s krevním oběhem, epilepsií, horečkou, pakostnicí a problémy s hmotností.⁴

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Předběžný výzkum naznačuje, že yzop může být užitečný při léčbě oparu a genitálního herpetu a může mít vliv také na boj proti virusu HIV.⁵ Yzop obsahuje éterické oleje, které mají uklidňující účinek na nervový systém, mají rovněž antispasmodické vlastnosti a ulehčují vykašlávání. Taniny obsažené v rostlině mají astringentní a protizánětlivé kvality a marrubiin - hořká složka přítomná v bylině - podporuje trávení.⁶

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:138.
2. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 455.
3. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 100.
4. http://www.herbalremedies.com/hyssop.html
5. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou) (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 353.
6. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:138.

Kurkuma/indický šafrán (Curcuma longa/domestica) kořen

Kurkuma patří do čeledi šafránovitých rostlin. Její kořen je už po staletí vysoce hodnocený v ajurvédě a čínské medicíně.¹ V lékařství se používá pouze kořen, často pomletý na jemný prášek.

K čemu se používá: Kurkuma působí protizánětlivě, antifungálně, antibakteriálně a zvyšuje schopnost těla efektivně využívat inzulin.² Taktéž ochraňuje játra před toxiny, pomáhá při správném fungování krevního oběhu, snižuje hladinu cholesterolu a má protirakovinné účinky.³ Kurkuma má dále antihepatotoxické, antihyperlipidemické, antitrombotické, protinádorové a antimikrobiální vlastnosti.⁴ Na tomto základě kurkuma pomáhá při léčbě průjmu, červů, zánětu ledvin, cystitidy, plynatosti a zánětlivých problémů kůže.⁵

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Předběžné studie naznačují, že tato bylinka může být účinná při léčbě osteoartritidy, pomáhá předcházet kornatění cév (ateroskleróza) a může být nápomocná při vypuzení škrkavek a červů ze střev.⁶ Laboratorní experimenty a studie na zvířatech naznačují, že kurkuma může představovat i opodstatněnou léčbu při artritidě a určitých typech rakoviny.⁷

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 6:18.
2. Ibid.
3. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 110.
4. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 843.
5. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 844.
6. http://www.herbalremedies.com/turmeric.html
7. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 639.

Hořec žlutý (Gentiana lutea) kořen

Hořec se vyskytuje v hornatých oblastech střední a jižní Evropy. Ve Spojených státech se volně nevyskytuje.¹ Pro použití v lékařství jsou vhodné pouze vysušené, nasekané kořeny.

K čemu se používá: Hořec zlepšuje trávení, stimuluje chuť k jídlu, snižuje plynatost a zabíjí paraziti Plasmodia a červi.² Rovněž může být prospěšný při normalizování funkce štítné žlázy.³

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:52.
2. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 97.
3. http://www.herbalremedies.com/gentian.html

Máta peprná (Mentha peperita) listy

K čemu se používá: Máta peprná zvyšuje kyselost v žaludku, čímž přispívá k lepšímu trávení.³ Má mírný anestezující účinek na sliznice a gastrointestinální trakt.⁴ Je užitečná při léčbě průjmu, poruch zažívání, syndromu dráždivého střeva, nevolnosti, nechutenství a křečí.⁵ Je velice oblíbená i pro svoje protizánětlivé, antivředové a antimikrobiální účinky a je bezpečným stimulantem.⁶ Často tvoří součást bylinných léčiv a směsí, protože její aromatické vlastnosti je činí přijatelnějšími a lépe stravitelnými a vlastně zvyšuje asimilaci těchto směsí v těle a zároveň jejich použití pro nejdůležitější orgány těla.⁷

Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum) prášek ze semen

Řecké seno roste volně ve východních oblastech Středomoří včetně severní Afriky a také na Blízkém východě a v Číně. V USA se pěstuje jako zahradní rostlina.¹ Pro lékařství mají význam pouze malá semena rostliny.

K čemu se používá: Při vnějším užití funguje řecké seno jako změkčovadlo. Jestliže se užije vnitřně, redukuje cukr v krvi, má vliv na snížení lipidů.² Funguje také jako laxativum, pomáhá průchodnosti střev a pomáhá snižovat hladinu cholesterolu.³ Mluví se i o jejím vhodném použití při odstraňování plynatosti ve střevech, při léčbě průjmu a jiných žaludečních potíží, rovněž proti tuberkulóze, horečkám a bolestím v krku.⁴

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Semena obsahují vysoký podíl slizu a proteinu a rovněž mastné kyseliny, aminokyseliny, alkaloidy, steroly, flavonoidy a vitamíny A a B.⁵ Vysoký obsah slizu v semenech řeckého sena chrání sliznici žaludku a přináší úlevu při jeho podráždění.⁶ Některé menší studie naznačují, že tato rostlina má schopnost snižovat hladinu cukru v krvi.⁷

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:45.
2.PDR For Herbal Medicines (Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 318.
3. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 97.
4. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 262.
5. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:45.
6. Ibid.
7. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 263.

Oman pravý (Innula helenium)

ThOman pravý pochází z Evropy a Asie, ale v současnosti se pěstuje po celém světě.¹ V medicíně se používají pouze kořeny rostliny, které musí být alespoň rok staré.²

K čemu se používá: Oman má antibiotické, antifungální, antimikrobiální a protinádorové účinky.³ Lze jej používat jako doplněk na zlepšení trávení a říká se, že je účinný při léčbě parazitů.⁴ Seznam léků USA (U.S. Pharmacopoeia) uvádí vysušený kořen jako léčivo při trávicích, jaterních a respiračních potížích.⁵

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Kořen omanu pravého obsahuje esenciální oleje, které stimulují trávení a redukují záněty.⁶ Ve studiích se zvířaty specifické složky rostliny snížili krevní tlak a hladinu cukru v krvi.⁷ Navíc laboratorní testy a testy na zvířatech naznačují, že oman pravděpodobně bojuje proti bakteriím a houbám a má protirakovinné účinky.⁸

References
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:162.
2. Ibid.
3. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 274.
4. http://www.herbalremedies.com/elecampane.html
5. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 242.
6. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:162.
7. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 242.
8. Ibid.

Zantoxyl americký (Zanthoxylum clava-herculis/americanum) mletá kůra

Zantoxyl, rostlinu původem ze Severní Ameriky, často používali některé kmeny amerických Indiánů.¹ Kůra i bobule se používají v lékařství.²

K čemu se používá: Neoficiálně je rostlina známá tím, že se její kůra používá k léčbě revmatismu, stimuluje krevní oběh a funguje jako antispasmodikum. Zantoxyl údajně léčí i průjem a plynatost.³ Dále se používá při léčbě toxického šoku, vředů na nohou a chronického zánětu vnitřních reprodukčních orgánů (PID).⁴

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: LOhledně lékařského využití zantoxylu existuje pouze málo vědeckých informací. Menší studie s potkany naznačují, že rostlina by mohla mít protizánětlivé vlastnosti a utlumovat bolest.⁵ Studie rovněž zjistily rozsáhlé antibakteriální a antifungální mikrobiální vlastnosti (speciálně vůči kandidě - Candida).⁶

Bibliografie:
1. http://www.herbalremedies.com/pricklyash1.html
2. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 515.
3. Ibid.
4. http://www.herbalremedies.com/pricklyash1.html
5. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 516.
6. Ibid.

Šťovík kadeřavý (Rumex crispus) prášek

Šťovík kadeřavý pochází z Evropy a Afriky, ale roste volně v mnohých oblastech světa.¹ V medicíně se využívají jeho vysušené pakořeny.

K čemu se používá: Šťovík kadeřavý účinně čistí krev, zlepšuje funkci tlustého střeva a jater a funguje jako všeobecné tonikum.² Má terapeutické, antibakteriální, antibiotické a astringentní vlastnosti.³ Neoficiálně je známý jako vhodné laxativum a rovněž k léčbě pohlavních chorob.⁴

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Odborníci považují šťovík kadeřavý za efektivní laxativum, protože obsahuje dobře známé chemické složky – antrachinony, které stimulují vyprazdňování.⁵ Výzkum také naznačuje, že extrakt z rostliny má mírné antibakteriální charakteristiky.⁶

Bibliografie:
1. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 902.
2. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 112.
3. Mowrey, Daniel. The Scientific Validation of Herbal Medicine (Vědecké ověření herbální medicíny), Keats Publishing, ^©1986, str. 316.
4. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 682.
5. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 683.
6. Ibid.

KleriTea™

Senna (Senna spp.) listy

Většina druhů senny, které se prodávají v USA, se označuje jako senna alexandriánská. Je to vlastně směs tří druhů senny, které pocházejí z Afriky. Senna marilandica se od tohoto druhu liší - roste volně v USA od státu New England až po stát North Carolina.¹ V medicíně se využívají pouze listy rostliny, a to buď čerstvé anebo sušené.

K čemu se používá: Všeobecně je senna uznávaná jako vynikající laxativum. Přináší úlevu od bolestí při zácpě a vyprazdňuje.² Domorodé kmeny amerických Indiánů ji používali i při léčení horečky.³

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Senna je účinné laxativum, protože obsahuje antrachinonové glykozidy, které jednak limitují ztrátu tekutiny ve střevě (takže stolice se změkčí), a jednak vyvolávají silné kontrakce střevních svalů.⁴ Randomizovaná, jednoduchá, slepá studie s více než pěti sty účastníky ověřila použití senny jako laxativa a dokázala, že ji někteří pacienti tolerovali lépe než tradiční laxativa.⁵ Jiný randomizovaný pokus zjistil, že senna vyprázdnila pacienty, kteří čekali na kolonoskopii, lépe než jiné laxativní produkty, přičemž se použilo mnohem menší množství tekutiny.⁶

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:42.
2. Ibid.
3. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 590.
4. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:42.
5. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 726.
6. Ibid.

Heřmánek – římský heřmánek/rmenec sličný (Matricaria recutita; Chamaemelum nobile)

Ve Spojených státech se používají dva hlavní druhy heřmánku – německý a římský, ale jsou zaměnitelné a oba se považují za rovnocenné, co se týká jejich medicinálních vlastností.¹ Heřmánek pochází původně z Blízkého východu a z jižní a východní Evropy, avšak dnes je rozšířený po celém světě.² V lékařství se používají pouze květy a horních 5 – 7,6 cm (2 - 3 palce) stonků.³

K čemu se používá: Heřmánek je mnohostranně použitelnou herbální léčivkou. Redukuje záněty, napomáhá trávení, funguje jako diuretikum a nervové tonikum. Prospívá relaxaci a spánku.⁴ Má také antispasmodické, karminatické, antibakteriální a antimykotické vlastnosti.⁵

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Při výzkumu se podařilo izolovat a dokumentovat zpevňovací účinek několika heřmánkových extraktů na děložní tkáň.⁶ Navíc, výzkum protinádorových a protirakovinných vlastností heřmánku jednoznačně přinesl pozitivní výsledky.⁷ Pravděpodobně u nejvýznamnější z aktivních složek heřmánku - seskviterpén alkoholu – alfabisabou byly prokázány blahodárné vlastnosti. Experimenty na potkanech dokázaly, že se osvědčil v boji proti horečce. Podobné studie naznačují, že zpomaluje vývoj gastrických vředů a urychluje hojení už přítomných vředů. Stimuluje imunitní systém a zmenšuje povrch rán, čím urychluje proces hojení.⁸

Bibliografie:
1. http://www.herbalremedies.com/chamomile.html
2. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:20.
3. Ibid.
4. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 93.
5. Mowrey, Daniel. The Scientific Validation of Herbal Medicine (Vědecké ověření herbální medicíny), Keats Publishing, ^©1986, str. 110.
6. Ibid.
7. Mowrey, Daniel. The Scientific Validation of Herbal Medicine (Vědecké ověření herbální medicíny), Keats Publishing, ^©1986, str. 205.
8. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, pp. 156-57.

Fenykl obecný (Foeniculum vulgare) semeno

Příbuzný petrželi a mrkve - fenykl - pochází ze středomořské oblasti, kde i nyní roste volně. Dnes se pěstuje jako rostlina na semena v mírných podnebích Evropy a Asie.¹ Nejčastěji se v medicíně používá při zažívacích problémech, nadýmání a v případech nedostatečné chuti k jídlu.²

K čemu se používá: Fenykl je užitečný jako podpora funkce ledvin, jater a sleziny a také k pročištění plic.³ Utišuje břišní bolesti, pomáhá při střevních poruchách a nadýmání a je vhodný i při léčbě křečí v gastrointestinálním systému.⁴ Semena fenyklu jsou velmi užitečná pro podporu gastrointestinální mobility a ve vysokých koncentracích mají rovněž antispasmodické účinky.⁵

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Výzkum naznačuje, že aromatické oleje v semenech fenyklu jsou efektivní při redukci žaludečních křečí a uvolňují napětí stěn trávicího traktu.⁶ Jeví se, že estragol – jedna ze složek fenyklového oleje - se v těle chová téměř jako ženský hormon estrogen, a proto se pravděpodobně již tradičně používal k vyvolání menstruace, zvýšení produkce mateřského mléka a zvýšení ženského libida.⁷ Německé instituce citují důkazy, podle nichž je rostlina schopná rozpouštět hlenovité sekrece v respiračním traktu a má mírné expektorační účinky.⁸

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:15.
2. Ibid.
3. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 96.
4. Ibid.
5. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 317.
6. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 260.
7. Ibid.
8. Ibid.

Máta peprná (Mentha peperita) listy

K čemu se používá: Máta peprná zvyšuje kyselost v žaludku, čímž přispívá k lepšímu trávení.³ Má mírný anestezující účinek na sliznice a gastrointestinální trakt.⁴ Je užitečná při léčbě průjmu, poruch zažívání, syndromu dráždivého střeva, nevolnosti, nechutenství a křečí.⁵ Je proslulá i pro svoje protizánětlivé, protivředové a antimikrobiální účinky a je bezpečným stimulantem.⁶ Často tvoří součást bylinných léčiv a směsí, protože její aromatické vlastnosti je činí přijatelnějšími a lépe stravitelnými a vlastně zvyšuje asimilaci těchto směsí v těle a zároveň jejich použití pro hlavní orgány těla.⁷

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Mnohé studie poukázaly na lékařskou hodnotu máty peprné. V jedné ze studií – dvojitá, slepá, randomizovaná a kontrolovaná placebem – dostávali pacienti s nevředovou dyspepsií bylinné léčivo, které se skládalo z oleje máty peprné a kmínu. Primární i sekundární analýzy naznačily, že výsledek byl lepší při použití směsi oleje máty a kmínu.⁸ Jiná studie potvrdila, že u pacientů užívajících mátu ubyly křeče, po tom co jim byly provedeny klystýry s bariem.⁹ Ukazuje se také, že máta může pomoct při odstranění žlučových kamenů. V nekontrolované studii s 31 pacienty se u 73 % pacientů kameny rozpustily v případech pravidelného užívání derivativa máty.¹⁰

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:16.
2. Ibid.
3. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 106.
4. Ibid.
5. Ibid.
6. Mowrey, Daniel. The Scientific Validation of Herbal Medicine (Vědecké ověření herbální medicíny), Keats Publishing, ^©1986, str. 72.
7. Mowrey, Daniel. The Scientific Validation of Herbal Medicine (Vědecké ověření herbální medicíny), Keats Publishing, ^©1986, str. 103.
8. PDR For Herbal Medicines (Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 629.
9. Ibid.
10. Ibid.

Růže šípková (Rosa canina/gallica/rugosa/villosa/spp.) šípky

Keře růží, které neomezeně rostou v USA, mají původ v Evropě, severní Africe a západní a střední Asii.¹ Dužnatý plod růže – šípek, se používá v čerstvé nebo sušené formě k lékařským účelům.

K čemu se používá: Šípky jsou oceňované zejména kvůli jejich vysokému obsahu vitamínu C. V minulosti však byly užívané jako laxativum, diuretikum a pleťový astringent a při léčbě bolestí hlavy, oparů na rtech a řady dalších potíží.² V současnosti se potvrdilo, že šípky jsou vhodné k léčbě problémů močového měchýře a rozličných typů infekcí.³ Jeden ze zdrojů doporučuje šípkový čaj jako velmi účinný prostředek k léčbě průjmu.⁴

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Vedle vysokého obsahu vitamínu C šípky obsahují také jiné zdraví prospěšné látky, jako např. karotenoidy, ovocné kyseliny a pektin.⁵ Ovocné kyseliny a pektin mohou mít mírný laxativní účinek. Pro jejich antibiotické a protizánětlivé vlastnosti lze šípky použít také jako mírný dezinfekční prostředek.⁶

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:5.
2. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 549.
3. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 107.
4. Ibid.
5. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:5.
6. Ibid.

Skořicovník cejlonský (Cinnamomum zeylanicum/spp.) kôr

Skořice je jedním z nejdéle známých koření na světě. Používala se už v egyptské medicíně a už v roce 2700 př. n. l ji používali také čínští herbalisté.¹ Kůra exotických stromů – skořicovníků, které rostou v oblasti souostroví Západní Indie a v Asii, se používá v lékařství.²

K čemu se používá: Skořice zmírňuje průjem a nevolnost, působí proti ucpanému nosu a zlepšuje trávení, zejména metabolismus tuků.³ Jedna ze složek éterických olejů kůry – cinamaldehyd, je antibakteriální a fungistatická.⁴ Skořice se používá také při léčbě žaludeční nevolnosti, plynatosti, revmatismu, při potížích s ledvinami a při bolestech břicha.⁵

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Laboratorní studie a studie na zvířatech dokládají terapeutické vlastnosti skořice.⁶ Podobné studie rovněž naznačují, že skořice hubí mikroby, bakterie a larvy. V jedné ze studií tři z pěti účastníků pozorovali ústup orální kandidózy díky používání komerčních skořicových přípravků během jednoho týdne.⁷

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 6:14.
2. Ibid.
3. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 94.
4. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 200.
5. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 175.
6. Ibid.
7. Ibid.

Krušina americká (Rhamnus purshiana) kůra

AKrušina americká, známá také jako Cascara sagrada - malý až středně velký strom - roste volně na severozápadě USA.¹ K medicinálním účelům je využitelná pouze kůra.²

K čemu se používá: Kůra krušiny americké je známá jako výjimečné laxativum, čímž si vysloužila oficiální a trvalé místo v seznamu léků USA (U.S. Pharmacopoeia) v roce 1890.³ IFunguje jako čistič střev efektivní při střevních poruchách, zácpě a zamoření paraziti.⁴

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Studie se staršími pacienty naznačují, že při léčbě kůrou krušiny - ve srovnání s léčbou placebem - dochází k úlevě od zácpy a k častějšímu vyprazdňování.⁵ Výsledky jedné ze studií naznačují, že určité preparáty krušiny mohou inhibitovat lymfocytární leukémii.⁶ Základní výzkum v Evropě potvrdil, že aktivní složky krušiny se neuvolňují do žaludku, nýbrž do tenkého střeva. Odtud je hlavním cílem jejich aktivity tlusté střevo a v menší míře také konečník.⁷

Bibliografie:
1. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 142.
2. Ibid.
3. Ibid.
4. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 92.
5. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 162.
6. Mowrey, Daniel. The Scientific Validation of Herbal Medicine (Vědecké ověření herbální medicíny), Keats Publishing, ^©1986, str. 60.
7. Ibid.

Zázvor lékařský (Zingiber officinale) kořen

Zázvor pochází z Asie, Afriky a souostroví Západní Indie, ale pěstuje se rovněž v dalších tropických oblastech.¹ V medicíně se používá pouze pakořen a kořen. Optimálních lékařských výsledků lze dosáhnout pouze pokud se používá zázvor starý osm měsíců.²

K čemu se používá: Zázvor je nejproslulejší pravděpodobně pro svoji schopnost redukovat nevolnost, bolesti žaludku a nevolnost během cestování (kinetóza). Bojuje také proti zánětům, čistí střeva, redukuje břišní problémy a křeče a stimuluje krevní oběh.³ Má rovněž silné antimikrobiální a antioxidační vlastnosti.⁴ V čínské medicíně se často používá také při léčbě plynatosti, špatného trávení, bolestí hlavy a migrén, revmatických bolestí a poruch ledvin.⁵ Zázvor je známý také pro své antiemetické, antilipidické, protinádorové, antitrombotické a kardiotonické vlastnosti.⁶

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Klinické pokusy se zázvorem potvrdily jeho použití při nevolnosti a zvracení. Podle studie zabývající se orální léčbou nevolnosti v těhotenství byl mnohem účinnější nežli placebo. Dvojitá, slepá studie kontrolovaná placebem u 120 žen, které podstoupily drobnou gynekologickou operaci (nevyžadující pobyt v nemocnici) zjistila, že u žen, které užívaly zázvor, byl zaznamenán výrazně nižší výskyt nevolnosti a zvracení. Dvojitá, slepá randomizovaná studie s 80 začínajícími námořními kadety, kteří nebyli navyknutí na moře, naznačila, že zázvor se ze statistického pohledu osvědčil lépe než placebo, co se týká individuálních symptomů zvracení a studeného potu.⁷

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:89.
2. Ibid.
3. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 98.
4. Ibid.
5. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 288.
6. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, pp. 362-63.
7. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, pp. 363-64.

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) semeno

V současnosti roste po celých Spojených státech, ale ostropestřec mariánský pochází ze Středomoří, Malé Asie a severní Afriky.¹ K medicinálním účelům se používají pouze semena, která je vhodné sbírat na konci období růstu.²

K čemu se používá: V poslední době se ostropestřec mariánský stal takřka synonymem zdraví jater. Důvodem jsou jeho antioxidantní, protizánětlivé a játra ochraňující a regenerační vlastnosti.³ Neoficiálně se traduje, že je vhodný také při léčbě mírných trávicích poruch, žlučníkových problémů a flebitidy.⁴ Doporučuje se i při léčbě poruch nadledviny, zánětlivých střevních onemocnění a při snížené imunitě. Vykazuje protirakovinné účinky v případech rakoviny prostaty a prsu.⁵

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Klinické pokusy ověřily vhodnost semene ostropestřece mariánského při léčbě cirhózy jater z důvodu chronického alkoholismu anebo zapříčiněné viry.⁶ Studie se zvířaty, in vitro a rovněž klinické studie prokázaly, že primární antioxidační funkce jedné ze složek semena (silymarin) chrání ledviny i játra.⁷ Výzkum naznačuje také schopnost silymarinu podporovat regeneraci jaterních buněk stimulací syntézy proteinu, a tak aktivizovat schopnost jater regenerovat se pomocí zvýšené tvorby nových jaterních buněk - hepatocytů.⁸

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing (Kompletní příručka pro přírodní léčbu), International Masters Publishers, AB. ^©2000, 1:111.
2. Ibid.
3. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 567.
4. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 432.
5. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing (Recept pro léčení výživou), 3. vydání, Avery Publishing, ^©2000, str. 103.
6. PDR For Herbal Medicines(Příručka herbální medicíny pro lékaře), 3.vydání, Thompson PDR, ^©2004, str. 567.
7. Ibid.
8. Peirce, A. The American Pharmaceutical Association Practical Guide to Natural Medicines (Americká farmaceutická asociace - Praktický průvodce přírodní medicínou), William Morrow and Company, Inc., ^©1999, str. 433.

Mučenka jedlá/marakuja (Passiflora edulis) plod

Je známá také pod názvem mučenka purpurová, pěstuje se na celém světě a její plody velikosti vejce obsahují kyselou jasně oranžovou dužinu.¹ Dužina se často konzumuje čerstvá a jedlá jsou rovněž semena.²

K čemu se používá: Dužina je stimulant a současně tonikum.³ V Jižní Americe sa údajně používá také jako mírné sedativum.⁴

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Výzkum Floridské univerzity naznačuje, že žlutý výtěžek mučenky/marakuje zabíjí rakovinné buňky in vitro. Fytochemikáliemi odpovídajícími za tento protirakovinný účinek jsou karotenoidy a polyfenoly.⁵

Bibliografie:
1. http://www.tradewindsfruit.com/passionfruit.htm
2. Ibid.
3. http://www.ibiblio.org/pfaf/cgi-bin/arr_html?Passiflora+edulis&CAN=COMIND
4. http://www.phytochemicals.info/plants/passion-fruit.php
5. Ibid.

Medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi) listy

K čemu se používá: Tradičně se medvědice lékařská používala při léčbě infekcí močových cest.³ Je silným antibiotikem, diuretikem a má zároveň vysoký podíl astringentních taninů.⁴ Je vhodná na léčení poruch sleziny, jater, pankreatu a tenkého střeva a užitečná i proti infekcím močového měchýře a ledvin a poruch prostaty.⁵ Má také antimikrobiální vlastnosti.⁶

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Medvědice lékařská prokázala ve dvojité, slepé, randomizované studii profylaktický účinek na opakující se zánět močového měchýře. U žádného z pacientů, kteří užívali doplněk obsahující medvědici lékařskou, se zánět neopakoval, zatímco u 23 % pacientů, kteří užívali placebo, se zánět znovu vrátil.⁷ Další studie na potkanech dokázala diuretický účinek medvědice lékařské.⁸ Jeví se, že pro medicínu nejzávažnější složkou je arbutin, který, jakmile ho tělo zpracuje na hydrochinon, funguje jako silný dezinfekční prostředek.⁹